Protipovodňová opatření hlavních brněnských toků

Součástí života v blízkosti řeky byla odedávna i velká voda. Projektem protipovodňových úprav na řece Svratce a Svitavě usiluje město Brno o vybudování uceleného systému, který klade důraz na vztah k řece a snaží se ctít terén nivy tak, aby byla zabezpečena ochrana jak sídel tak i příznivý ekologický stav vodních toků. Snahou je, aby vzniklo více prostoru nejen pro průtok povodní, ale zároveň se umožnilo obyvatelům či návštěvníkům města trávit v blízkosti řeky svůj volný čas.


Co nám hrozí?

Město Brno bylo historicky ohrožováno povodněmi především na přesměstí při obou řekách, zatímco samotné výše ležící jádro města bylo obehnáno hradbami a zůstávalo mimo dosah záplav. Nejstarší povodeň je doložena z roku 1257 "Náhle vznikla obrovská povodeň z průtrže mračen u města Brna na Moravě, šest  mil země se stromy a staveními bylo zničeno, a co je politováníhodnjší, přes tisíc osob zahynulo".  Informace o povodních a jimi způsobených škodách narůstaly postupně od 16. století a jejich frekvence kulminovala v polovině 19. století. S připojováním podvodněmi postihovaných předměstí a obcí k Brnu tak sílily ekonomické dopady pro město a obyvatele, což byl jeden z důvodů, proč se v roce 1847 přikročilo k regulaci koryt obou řek.
Nejextrémnéjší povodně 20. století se vyskytly krátce po sobě na přelomu srpna a září 1938 (stoletá povodeň na Svitavě a padesátiletá na Svratce) a v březnu 1941 (stoletá povodeň na Svratce a padesátíletá na Svitavě). První povodeň způsobila velké škody při stavbě Kniničské přehrady a vyžádala si také tři životy, kdy v rozbouřených vodách zmizel povoz s třemi osobami a koňmi. Padesátiletá povodeň na Svratce byla zaznamenána také v lednu 1920 a v únoru 1946. Před nejkatastrofálnější povodní  v červenci 1997 bylo Brno uchráněno jen díky akumulaci vody na Vírské přehradě, kde hladina vody kvůli opravě hráze a výstavbě vodovodu byla dočasně snížena o 10 m.
(Zdroj: Rudolf Brázdil, Hubert Valášek, Eva Soukalová a kolektiv: Povodně v Brně)

Potřeba začít budovat na řekách Svratce a Svitavě účinný a ucelený systém protipovodňových opatření vyplynula z následků povodní v roce 1997 a 2006 a z reálného rizika dalších povodní a následných škod vyhodnocených pro město Brno a okolí v Generelu odvodnění města Brna – část vodní toky (2009, Pöyry Environment, a.s.). Povodněmi ohrožené území bylo rozčleněno na 28 samostatných dílčích etap a Rozšířená multikriteriální analýza poté definovala pořadí jednotlivých etap realizace v závislosti na rozsahu a intenzitě ohrožení. Navržená protipovodňová opatření byla dále zpřesněna v rámci "Studie Přírodě blízká protipovodňová opatření a revitalizace údolní nivy hlavních brněnských toků" (2015, AQUATIS, a.s.)

Spolupráce s Povodím Moravy 

Brno zařadilo v roce 2016 projekt realizace protipovodňové ochrany mezi strategické projekty města a uzavřelo s Povodím Moravy, s.p. Memorandum o spolupráci při přípravě protipovodňové ochrany s cílem zajistit koordinaci příprav výstavby komplexní protipovodňové ochrany.

Čím začínáme?

V roce 2016 bylo vybrány k realizaci 2 úseky protipovodňové ochrany (jeden na Svratce a jeden na Svitavě), které byly na základě analýz vyhodnoceny jako nejohroženější vzhledem k rozsahu předpokládaného zasažení území a ohrožení obyvatel. Současně byla zahájena příprava výstavby suchého poldru v Chrlicích jako kompenzačního opatření podmiňujícího výstavbu dalších etap protipovodňové ochrany.

Dotační podpora

U zahájených prioritních úseků se předpokládá významná podpora evropských dotací, zejména prostředky z Operačního programu pro životní prostředí 2014-2020, prioritní osy č. 1 „Zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní“.

V čem spočívají navrhovaná opatření?

Významným prvkem pro zvýšení kapacity průtočného profilu řeky je snižování stávajících vysokých břehových hran, odstraňování přisazených hrází a vytváření širokých berem určených k realizaci přírodě blízkých opatření. Bermy jsou určeny k častějším rozlivům povodní a v období většiny roku budou sloužit pro rekreaci a odpočinek občanů, kteří tak dostanou možnost dostat se do bližšího kontaktu s vodou. Stávající cyklostezky na vysokých březích budou sneseny na nižší úroveň bermy, případně budou na plochách vytvářeny i nové pěšiny spolu s hřišti a plochami pro odpočinek a sportovní vyžití. Řešení protipovodňových opatření souvisí i s opatřeními na kanalizační síti. Jako vyvolané investice jsou řešeny i rekonstrukce některých nevyhovujících mostů a lávek, které lze s ohledem na okolní zástavbu řešit.