Protipovodňová opatření hlavních brněnských toků

Součástí života v blízkosti řeky byla odedávna i velká voda. Projektem protipovodňových úprav na řece Svratce a Svitavě usiluje město Brno o vybudování uceleného systému, který klade důraz na vztah k řece a snaží se ctít terén nivy tak, aby byla zabezpečena ochrana jak sídel, tak i příznivý ekologický stav vodních toků. Snahou je, aby vzniklo více prostoru nejen pro průtok povodní, ale zároveň se umožnilo obyvatelům či návštěvníkům města trávit v blízkosti řeky svůj volný čas.


Co nám hrozí?

Město Brno bylo historicky ohrožováno povodněmi především na předměstí při obou řekách.  Nejstarší povodeň je doložena z roku 1257. Informace o povodních a jimi způsobených škodách narůstaly postupně od 16. století a jejich frekvence kulminovala v polovině 19. století. S připojováním povodněmi postihovaných předměstí a obcí k Brnu tak sílily ekonomické dopady pro město a obyvatele, což byl jeden z důvodů, proč se v roce 1847 přikročilo k regulaci koryt obou řek. Nejextrémnéjší povodně 20. století se vyskytly krátce po sobě na přelomu srpna a září 1938 (stoletá povodeň na Svitavě a padesátiletá na Svratce) a v březnu 1941 (stoletá povodeň na Svratce a padesátíletá na Svitavě). Padesátiletá povodeň na Svratce byla zaznamenána také v lednu 1920 a v únoru 1946. Před nejkatastrofálnější povodní  v červenci 1997 bylo Brno uchráněno jen díky akumulaci vody na Vírské přehradě, kde hladina vody kvůli opravě hráze a výstavbě vodovodu byla dočasně snížena o 10 m. Na základě průběhu povodní v roce 2006 přistoupilo město k ucelené koncepci protipovodňové ochrany:
  • Stanovené záplavové území - bylo vyhodnoceno záplavové území města Brna a stanovena ochrana pro stoletou povodeň
  • Generel odvodnění města Brna - povodněmi ohrožené území města Brna bylo rozděleno na 28 samostatných etap
  • Rozšířená multikriteriální analýza - na základě míry ohrožení bylo definováno pořadí výstavby

Spolupráce s Povodím Moravy 

Město Brno zařadilo v roce 2016 projekt protipovodňové ochrany mezi strategické projekty a uzavřelo s Povodím Moravy, s.p. Memorandum o spolupráci. Cílem Memoranda je zajistit společný postup při přípravě a následné realizaci komplexní protipovodňové ochrany. Výchozím dokumentem v rámci přípravy je prověřovací studie přírodě blízkých protipovodňových opatření.

Čím začínáme?

V roce 2016 byla zahájena přípravy prvních úseků protipovodňové ochrany, které byly na základě analýz vyhodnoceny jako nejohroženější. Současně byla zahájena příprava výstavby suchého poldru v Chrlicích jako kompenzačního opatření důležitého pro výstavbu dalších etap protipovodňové ochrany.
Postupně se připravují další úseky ochrany:
  • Úsek Nábřeží Svratky - Sokolova-Vomáčkova
  • Úsek Jižní čtvrť
  • Úsek Nový velodrom

Dotační podpora

U zahájených prioritních úseků se předpokládá významná podpora evropských dotací, zejména prostředky z Operačního programu pro životní prostředí 2014-2020, prioritní osy č. 1 „Zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní“.

V čem spočívají navrhovaná opatření?

Významným prvkem pro zvýšení kapacity průtočného profilu řeky je snižování stávajících vysokých břehových hran, odstraňování přisazených hrází a vytváření širokých berem určených k realizaci přírodě blízkých opatření. Bermy jsou určeny k častějším rozlivům povodní a v období většiny roku budou sloužit pro rekreaci a odpočinek občanů, kteří tak dostanou možnost dostat se do bližšího kontaktu s vodou. Stávající cyklostezky na vysokých březích budou sneseny na nižší úroveň bermy, případně budou na plochách vytvářeny i nové pěšiny spolu s hřišti a plochami pro odpočinek a sportovní vyžití. Řešení protipovodňových opatření souvisí i s opatřeními na kanalizační síti. Jako vyvolané investice jsou řešeny i rekonstrukce některých nevyhovujících mostů a lávek, které lze s ohledem na okolní zástavbu řešit.