Součástí života v blízkosti řeky byla odedávna i velká voda. Projektem protipovodňových úprav na řece Svratce, Svitavě a Leskavě usiluje město Brno o vybudování uceleného systému, který klade důraz na vztah k řece a snaží se ctít terén nivy tak, aby byla zabezpečena ochrana jak sídel, tak i příznivý ekologický stav vodních toků. Snahou je, aby vzniklo více prostoru nejen pro průtok povodní, ale zároveň se umožnilo obyvatelům či návštěvníkům města trávit v blízkosti řeky svůj volný čas.
Předpokládané náklady na celý projekt protipovodňové ochrany představují 4,5 mld Kč. Realizace bude probíhat postupně dle jednotlivých etap s významnou dotační podporou.
Významným prvkem pro zvýšení kapacity průtočného profilu řeky je snižování stávajících vysokých břehových hran, odstraňování přisazených hrází a vytváření širokých berem určených k realizaci přírodě blízkých opatření. Bermy jsou určeny k častějším rozlivům povodní a v období většiny roku budou sloužit pro rekreaci a odpočinek občanů, kteří tak dostanou možnost dostat se do bližšího kontaktu s vodou. Stávající cyklostezky na vysokých březích budou sneseny na nižší úroveň bermy, případně budou na plochách vytvářeny i nové pěšiny spolu s hřišti a plochami pro odpočinek a sportovní vyžití. Řešení protipovodňových opatření souvisí i s opatřeními na kanalizační síti. Jako vyvolané investice jsou řešeny i rekonstrukce některých nevyhovujících mostů a lávek, které lze s ohledem na okolní zástavbu řešit.
Město Brno bylo historicky ohrožováno povodněmi především na předměstí při obou řekách. Nejstarší povodeň je doložena z roku 1257. Informace o povodních a jimi způsobených škodách narůstaly postupně od 16. století a jejich frekvence kulminovala v polovině 19. století. S připojováním povodněmi postihovaných předměstí a obcí k Brnu tak sílily ekonomické dopady pro město a obyvatele, což byl jeden z důvodů, proč se v roce 1847 přikročilo k regulaci koryt obou řek. Nejextrémnéjší povodně 20. století se vyskytly krátce po sobě na přelomu srpna a září 1938 (stoletá povodeň na Svitavě a padesátiletá na Svratce) a v březnu 1941 (stoletá povodeň na Svratce a padesátíletá na Svitavě). Padesátiletá povodeň na Svratce byla zaznamenána také v lednu 1920 a v únoru 1946. Před nejkatastrofálnější povodní v červenci 1997 bylo Brno uchráněno jen díky akumulaci vody na Vírské přehradě, kde hladina vody kvůli opravě hráze a výstavbě vodovodu byla dočasně snížena o 10 m. Na základě průběhu povodní v roce 2006 přistoupilo město k ucelené koncepci protipovodňové ochrany.
Nábřeží Svratky v úseku od koupaliště Riviéra podél ulice Poříčí po viadukt na ulici Uhelná
Městská část: Brno-Střed
Katastrální území: Pisárky, Staré Brno, Štýřice
Vodní tok: Svratka ř. km 37,045 – 38,735
K realizaci záměru bude místně nutné kácení. Káceny budou přednostně mladé stromy a stromy nepůvodních druhů. Kácení bude provedeno pouze v nezbytně nutném rozsahu. V rámci záměru jsou plánovány náhradní výsadby dřevin vhodné druhové skladby.
Architektonické řešení projektu je zpracováno na základě vítězného návrhu mezinárodní architektonicko-krajinářské soutěže týmem prof. Ing. arch. Ivana Rullera. Dalšími členy zpracovatelského týmu jsou Ing. Václav Čermák, Ing. arch. Miroslav Korbička, Ing. arch. Miloš Trenz, APLUS a.s. a ŠINDLAR s.r.o.
Stavební povolení bylo získáno 31. 12. 2020.
Realizace byla zahájena v roce 2021 odstraněním části stávajících stromů a náletových dřevin v době vegetačního klidu. Tyto dřeviny budou následně nahrazeny novou výsadbou v celé délce nábřeží.
Realizaci stavby bude zajišťovat Odbor investiční Magistrátu města Brna. Smlouva o realizaci stavby byla uzavřena s vybraným zhotovitelem (PPO nábřeží Svratky – Brno, jehož členy jsou OHLA ŽS, a.s., HOCHTIEF CZ a. s., FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby a.s.) dne 3. 1. 2022.
Výběr z dokumentace pro provedení stavby (2020):
V rámci projednání s veřejností a na základě vyjádření a stanovisek k dokumentaci, byla snaha o maximální zapracování všech připomínek a doporučení. Po setkání s občany na Bakalově nábřeží bylo například upraveno vedení cyklostezky, na základě požadavku byly zpracovány vizualizace vybraných úseků. Venkovní areál školy na Bakalově nábřeží bude upraven a nedojde k žádnému záboru ani zmenšení celkové plochy pozemku. Ve spolupráci s Konventem Hospitálského řádu sv. Jana z Boha – Milosrdných bratří v Brně, kteří se k projektu postavili velmi vstřícně, byla optimalizována úprava nábřeží zasahující do jejich pozemků. Koncepce vedení pěších stezek a cyklostezek byla opakovaně konzultována s odborníky i zájmovými sdruženími a upravena tak, aby se podařilo splnit všechny omezující limity a zároveň byl zachován komfort jak pro pěší, tak pro cyklisty (v úsecích, kde to lze, vždy oddělit pěší a cyklodopravu, stezky vést kontinuálně a křížit komunikace mimoúrovňově, povrch stezek bude zpevněny, aby umožňoval celoroční provoz a zabezpečil komfort i pro cyklisty). Po celou dobu realizace záměru bude zajištěn biologický dozor, v části úseku na pravém břehu bylo upuštěno od budování nových stezek, aby byla zajištěna klidová zóna pro výskyt významných druhů ptáků. Na základě jednání s Ředitelstvím silnic a dálnic byl upraven mokřad tak, aby nezasahoval do plánované mimoúrovňové křižovatky velkého městského okruhu, atd.
Projekt je financován z evropského Nástroje pro oživení a odolnost.
Vizualizace ze Studie (květen 2018)
Nábřeží řeky Svratky v úseku plánované výstavby nové čtvrti Trnitá, budoucího nového vlakového nádraží a brněnského Komárova.
Nábřeží řeky Svitavy v úseku od ulice Černovická po železniční most trati mezi Komárovem a Brněnskými Ivanovicemi.
Souběžná úprava nábřeží obou řek a výstavba přírodě blízkých protipovodňových opatření je potřebná pro ochranu brněnského Komárova, kde se propojuje záplavové uzemí Svratky i Svitavy. A to i vzhledem k blízké lokalitě soutoku obou řek.
Městské části: Brno-střed, Brno-jih
Katastrální území: Horní Heršpice, Komárov, Štýřice, Trnitá
Vodní toky: Svratka ř. km 35,56–37,04 a Svitava ř. km 3,41–5,19
Nábřeží Svitavy v úseku od Maloměřického mostu ul. Dolnopolní a končící jezem Radlas
Městská část: Brno-Židenice, Brno-Sever, Maloměřice a Obřany
Katastrální území: Husovice, Zábrdovice, Maloměřice, Židenice
Vodní tok: Svitava ř.km 6,536 – 8,671
2022 Příprava zadávací dokumentace na výběr projektanta
2023-2024 Projektová příprava a získání stavebního povolení
2025-2027 Výběr zhotovitele a realizace stavby
Celkové investiční náklady se předpokládají ve výši 400 mil Kč.
Významnou část nákladů pokryje dotace.
Úsek XXX se nachází na území od dálnice D1 po Přerovskou trať na řece Svratce i Svitavě. Součástí projektu je rovněž řešení protipovodňové ochrany v lokalitě Nového Velodromu. V řešeném území dochází k souběhu záplavových území řeky Svratky a Svitavy, z tohoto důvodu je nutné vybudovat protipovodňová opatření na obou řekách. Stávající koryto řeky Svratky je kapacitní zhruba na dvacetiletou povodeň, při větší povodni se voda začne rozlévat na široké plochy údolní nivy.
Protipovodňová opatření jsou navrhována ve formě zemních hrází případně protipovodňových zídek odsazených dále o vodního toku. V rámci protipovodňových úprav dojde ke snížení pravého i levého břehu, které budou sloužit pro rekreaci a odpočinek. Stávající stezky budou sneseny na sníženou úroveň a budou doplněny o nové cyklostezky, pěšiny s lavičkami a plochami pro odpočinek a sportovní využití.
Po realizaci navržených opatření dojde ke komplexní protipovodňové ochraně území od dálnice D1 po Přerovskou trať.
V rámci úseku XXXI budou vybudována protipovodňová opatření na vodních tocích Svratka, Svitava a Leskava v úseku na jih od dálnice D1 na území města Brna a částečně také na území města Modřice. V rámci projektu vznikne suchá nádrž (poldr) v Chrlicích, která v případně povodní bude schopna zachytit minimálně 2 mil. m3 vody. Stávající koryta vodních toků jsou technicky upravena a jsou nepřístupná. Při povodňových stavech není přilehlá zástavba dostatečným způsobem ochráněna před účinky povodní.
Řešené území zahrnuje jak úseky se stávající zástavbou, které neumožní vybudování odsazených hrází, tak úseky s volnější zástavbou, které umožní vybudování přírodě blízkých protipovodňových opatření. Protipovodňová opatření jsou navrhována ve variantách zemních hrází a železobetonových zdí. V rámci protipovodňových úprav dojde ke snížení pravého i levého břehu, které budou sloužit pro rekreaci a odpočinek. Realizací protipovodňových opatření bude umožněn další rozvoj lokality.
Po realizaci navržených opatření dojde ke komplexní ochraně celého území od dálnice D1 jižně až po hranici katastrálního území města Modřice.