Jak adaptovat Brno na měnící se klimatické podmínky? Co ho nejlépe ochrání před záplavami, dlouhotrvajícími suchy a následnými ekonomickými a ekologickými dopady? A jaká řešení nabízí modrozelená infrastruktura? Nejen těmto otázkám se v úterý 19. října 2021 věnovala konference na brněnské hvězdárně. Jejími organizátory byla Kancelář architekta města Brna a za město Brno Odbor životního prostředí.
Společný cíl – nenechat Brno na suchu. Toto téma letos rezonovalo konferencí o modrozelené infrastruktuře v budově brněnské hvězdárny. Spolupráce mezi městem Brnem, jeho příspěvkovými organizacemi i soukromými subjekty nad adaptačními opatřeními je zvláště potřebná ve chvíli, kdy se proměny klimatu projevují při péči o městskou zeleň, hospodaření s dešťovou vodou i při každodenním pohybu v ulicích města.
„Město Brno k tématice přistupuje zodpovědně a i do budoucna chce stavět na už teď rozjetých pilotních projektech. Den po konferenci například Rada města Brna schválila vypracování studie na využití srážkových vod hned v sedmi městských částech na území o rozloze skoro 400 ha. Také podnikáme další konkrétní kroky v souvislosti s výsadbou zeleně a efektivním využíváním vody. Zároveň se snažíme do procesu zapojit odborný sektor i veřejnost, a to ve snaze zviditelnit potřebnost a důležitost tzv. modrozelených opatření. Změna na tento typ infrastruktury musí přijít prostřednictvím spolupráce politiků, firem, projektantů, realizátorů, úředníků a správců, aby tato řešení byla funkční,“ konstatoval 1. náměstek primátorky Petr Hladík.
Konference o modrozelené infrastruktuře Nenech Brno na suchu se konala 19. října 2021 na brněnské hvězdárně. Ve třech blocích se věnovala hospodaření s dešťovou vodou (modrá sekce), zelené infrastruktuře (zelená sekce) a již existujícím opatřením a příkladům (sekce realizace). „V tuto chvíli jsme všichni na jedné lodi a téma adaptace města jde napříč profesemi. Už nestačí osamocené projekty. Pokud chceme žít ve městě, které je na přicházející změny připravené a odolá jim, je nutné nad současnými výzvami přemýšlet u široké palety městských projektů už ve chvíli, kdy se zadávají. Město v tomto musí fungovat jako celek. Jsme proto rádi, že je stále více jednotlivců i organizací z různých oborů, kteří se ke společné snaze přidávají,“ dodal odborník na modrozelenou infrastrukturu Radim Vítek z kanceláře městského architekta.
Akci doprovázely tematické panelové diskuze. Konference se zaobírala fungováním města jako celku, spoluprací mezi obory a motivací k zapojení dalších partnerů, jako jsou firmy, instituce i občané, na dosažení společného cíle – adaptovat město na měnící se klimatické podmínky.
Nejdříve museli stavbaři vyklidit několik set tun odpadu a teprve poté začali s plánovanou demolicí železniční polikliniky a přilehlých budov v brněnských Štýřicích. K samotnému bourání hlavní budovy se zhotovitel dostává nyní, kdy na místě stavbaři pracují s těžkou technikou. Práce by měly být hotové na přelomu dubna a května.
Odbourání kamenných zdí, rozšíření koryta řeky, modelace břehů a stavba protipovodňových stěn – to je ve zkratce popis jednoho z nejnáročnějších projektů, který se v posledních letech v centru Brna stavěl. Jedná se o protipovodňová opatření (PPO) na řece Svratce, která vznikla v úseku od Riviéry po most na Uhelné i díky výrazné evropské dotaci. Město nyní získalo povolení předčasného užívání stavby.
Nový úsek protipovodňových opatření na Poříčí je součástí rozsáhlého systému technických úprav, které mají za cíl ochránit Brno před povodněmi a zároveň proměnit okolí řeky ve kvalitní veřejný prostor. Součástí systému přitom nejsou jen trvalé stavební prvky, ale i mobilní ochranná opatření. Ta slouží k ochraně částí, které nelze řešit klasickými pevnými konstrukcemi – například prosklené vstupy do objektů.