Neustále rostoucí tempo zastavování a postupného rozšiřování měst vede k závažnému narušení přirozeného hydrologického cyklu, což je patrné nejen u nás, ale v řadě států po celém světě. Naléhavost citlivého přístupu k vodě je umocňována také negativními dopady klimatických změn, které způsobují čím dál častější výskyt jejího nedostatku i krátkodobého a intenzivního nadbytku, tedy povodní. Vodní hospodářství ve městech se tak postupně stává jedním z klíčových hledisek jejich udržitelného rozvoje.
Pokusme se nevnímat vodu pouze jako problém, ale jako cennou surovinu a příležitost k zajištění kvalitnějšího životního prostředí v našem městě.
V kontextu města je proto nezbytné chápat vodu v širších souvislostech a ve všech jejich podobách, a to ať už se jedná o vodu povrchovou, podzemní, srážkovou nebo odpadní. Město Brno dlouhodobě připravuje celou řadu projektů a koncepčních dokumentů v oblastech protipovodňové ochrany, hospodaření se srážkovými vodami, revitalizace drobných vodních toků, zásobování vodou, odvodnění nebo odkanalizování. Mnohé z nich jsou založeny na přírodě blízkých principech s využitím prvků modrozelené infrastruktury.
Součástí života v blízkosti řeky byla odedávna i velká voda. Projektem protipovodňových úprav na řece Svratce, Svitavě a Leskavě usiluje město Brno o vybudování uceleného systému, který klade důraz na vztah k řece a snaží se ctít terén nivy tak, aby byla zabezpečena ochrana jak sídel, tak i příznivý ekologický stav vodních toků. Snahou je, aby vzniklo více prostoru nejen pro průtok povodní, ale zároveň se umožnilo obyvatelům či návštěvníkům města trávit v blízkosti řeky svůj volný čas.
Hospodaření se srážkovými vodami je jedním z významných adaptačních opatření měst na dopady klimatických změn. Citlivý přístup k dešťovým vodám v městském prostředí může nabývat řadu rozmanitých podob a může mít také mnoho přínosů.
Dešťová voda je stále vnímána jako problém, který je potřeba z měst a obcí co nejrychleji odvést. Dnes běžně aplikovaná technická opatření pro odvádění srážkových vod pouze zmírňují nebo odsouvají negativní dopady namísto toho, aby řešila příčiny.
Stará Ponávka a na ni navazující Svitavský náhon byly zbudovány ve 13. století v původních korytech Ponávky a Svitavy před jejich regulací. Revitalizací tohoto vodního toku se snažíme navrátit vodu zpátky do města, zpřístupnit ji lidem a zlepšit přírodní stav lokality.
Revitalizace Staré Ponávky je pilotním projektem mezinárodního projetu REURIS: Revitalizace řek a jejich okolí v urbanizovaném území měst. Výstupem je komplexní revitalizační studie na jejímž základě má být v rámci devatenácti etap zrevitalizován tok Ponávky…
Nové nábřeží nezíská jen Svratka, ale také Svratecký náhon. Jeho část pod koupalištěm Riviéra dlouho nebyla v majetku města a byla zanedbaná. Společně s výstavbou protipovodňových opatření se nám ho teď s městem Brnem podaří proměnit a zpřístupnit.
Do profesně rozmanitého týmu kanceláře městského architekta hledáme manažera projektů protipovodňové ochrany. Ve spolupráci s kolegy z oddělení Městské infrastruktury se budete podílet na přípravě inovativních projektů přírodě blízkých protipovodňových opatření, které jsou klíčové pro rozvoj Brna.
V povodích Ivanovického a Tuřanského potoka, které se nacházejí v městských částech Brno-Chrlice a Brno-Tuřany, je v současné době v důsledku nedostatečné kapacity těchto vodních toků významně omezen stavební rozvoj území. Na nevyhovující stav dlouhodobě poukazují zástupci dotčených městských částí, obyvatelé a stavebníci. Tato situace se dotýká jak plánovaných akcí ze strany města, tak na výstavbu v rozvojových plochách, jejichž další rozvoj je nekapacitními toky výrazně limitován.